TUNING a hledání rovnováhy

01.09.2009 14:50

RAMP ÚHEL čili „podšprajcování“ lyžaře?

Přiznám se, že nevím... Jediné s čím jsem si jist je to, že se mi fakt nechce řešit otázku manka české a snad i cizojazyčné terminologie v oboru, kterým se tak trochu zabývám, tedy lyžařským materiálem a lyžováním. Také bych rád řekl, že není až tak mým zvykem vstupovat do nejrůznějších diskuzí, konferencí, blogů a podobných formátů, z důvodu, že jsem si toho dost užil v době, kdy jsem se ještě živil potápěním a obyčejně mi to přišlo tak trochu jako ztráta času...

Na druhou stranu však připouštím, že jsem se teprve před pár dny dozvěděl, co že to je ten RAMP úhel a to ještě vlastně jen náhodou, když jsem něco hledal na netu. To slovo se mi však strašně nelíbí, domnívám se, že není ani v povědomí širší lyžařské veřejnosti a tak si dovolím sdělit jenom pár poznatků k tématu o němž něco málo vím a to způsobem jakým mi zobák narostl. O co tedy jde? Konstrukce prakticky všech lyžařských bot a vázání na trhu má háček - tedy vlastně klín!

Téměř všudypřítomné naklápění, klínování či „podšprajcovávání“ lyžaře směrem dopředu, do špiček bot, tedy patami vzhůru (oproti jeho špičkám) je názorným dokladem nepružnosti a zpozdilosti vývojových oddělení, napříč lyžařským průmyslem.

Bohužel se již dlouhou řadu let traduje a dogmaticky omílá nesmysl, že to lyžaři napomáhá ke snadnějšímu zatáčení, přenesení větší váhy do špiček lyží atd.atd... Zdá se, že manažeři většiny velkých firem, stejně jako jejich vývojáři a mnozí další dodnes nezaregistrovali, že se již minimálně 15 let spíše však ještě více, lyžuje dosti odlišně od dob, kdy jsme znali jen smýkané oblouky. Výrobci bot, vázání i desek jakoby ustrnuli ve vývoji; nezaregistrovali carvingovou éru a přestali ve svém poněkud narcisistním egocentrizmu cítit změny, které vyžaduje moderní způsob lyžování. Uniklo jim, že ono naklápění lyžaře dopředu, které snad?? mohlo mít částečné opodstatnění v době málo krojených lyží a dominance smýkaných oblouků, kdy i lyžařtí instruktoři používali „odborné termíny“ jako „pověsit do pat“ a jiné, je už dlouhý čas nejenom passé, ale je dnes jednoznačně kontraproduktivní.

Skutečností je, že to byli opět ti, kterým jde především o věc, tedy primárně o lyžování a nikoliv o zisk, přemýšliví vizionáři, malosérioví výrobci lyžařského hardwaru, kteří pochopili nesmyslnost tohoto trendu i to, že se nápravy nelze dočkat od těch „velkých“ a že s tím tedy budou muset něco udělat sami.

Fenomén stupňovitých desek (stepconcept)

(pozn. obrázky k tématu viz. Články / www.skipoint.cz )

Pokud si vzpomínám, bylo to na „hanglácký“ desce CARVING Plate z produkce HANGL-BURCHEL-SPIRIG, kde se asi před šesti lety poprvé objevilo integrované vyvýšení špičky oproti patě o velikosti cca 5mm (viz obr. 1a-c).

1. Deska Hangl na lyžích Core 1b. Hangl detail 1c. Hangl

Když jsem pak následně měl možnost krátce lyžovat se Seppem Burchlem, jedním z předních švýcarských instruktorů a propagátorů carvingu, hovořil mimo jiné o naléhavé potřebě navrácení carvujícího lyžaře nazpět do vyváženého postoje. Lyžování s tímto zkušeným průkopníkem funcarvingu a duchovním otcem funcarvových lyží RTC bylo nesmírně zajímavé. Kladl veliký důraz na vyváženost základního postoje v průběhu celého oblouku jetého po hraně a na rovnoměrné zatížení celého chodidla. Vyprávěl mi, že ve svých kursech carvingu říká žákům, aby si představili, že mají pod každou patou 100 EUR bankovku, která jim uletí, pokud patu jen nepatrně nazdvihnou.

Skutečnost, že to byli právě špičkoví lyžaři z Alp, zkušení praktici, kteří začali navracet lyžaře do vyváženého postoje dokládá i originální deska dalšího švýcarského specialisty Simona Jacometa, označovaného jako „carvingový papež“, kterou vyvinul pro své exklusivní lyže ZAI (viz obr. 2a-c). Vyvýšení špiček oproti patám činí cca 4mm.

2a. Zai plate 2b. Zai plate 2c. Zai plate

Jako třetí z branže, pochopil potřebnost a smysluplnost tohoto opatření italský VIST, který pro letošní sezonu 2009/10 obohatil svojí kolekci desek SPEEDLOCK hned o tři zajímavé desky s elevací špiček. Tyto nové desky pod vázání VIST nesou označení STEPCONCEPT a doprovází je firemní slogan „Step up and ski better“. Vyvýšení přední části desky se pohybuje v rozmezí 2-4mm. Jde o novinku, Vistem poprvé veřejně prezentovanou na letošním ISPO v Mnichově, kde vzbudila zaslouženou pozornost především odborníků a tuningových specialistů (viz obr. 3 a 4).

3. Vist step concept 4. Vist plates 5. Vist WC

O tom jakou důležitost přikládá VIST tomuto novému prvku nejvíce napoví skutečnost, že se princip STEPCONCEPT objevil i u nových desek v řadě World Cup Race Series (viz obr. 5), nejpoužívanějších desek ve Světovém poháru. Stupňovité desky najdeme ale i u nejluxusnějších lyží z kolekce AURUM SKI (viz obr. 6).

6. Vist aurum

Důvodem tohoto nasazení je prokazatelný přínos pro přirozený a komfortnější vyvážený postoj lyžaře a jízdu s menším vynaložením sil. Protože tyto nové desky, podle mého názoru, významným způsobem posouvají možnosti v tuningu lyží, hodlám je montovat v letošní sezoně i na delší modely PHANTOM od KESSLERA. Pro model PHANTOM 155 cm budu nadále přednostně nabízet kombinaci s deskou HANGL, která se již skvěle osvědčila na našem testovacím páru (viz obr. 7), který si mohli v předpremiéře vyzkoušet i účastníci zdařilého workshopu VL Honzy Verla.

7a. Kessler 155 7b. Kessler Eva 7c. Kessler Montana

Logickým předpokladem použití stupňovitých desek je montáž vázání se samostatnou špičkou i patou. Tím jsou prakticky vyloučeny všechny typy vázání, kde jsou tyto časti nějak propojené a které dnes spíše převažují.

Zvedání klínů v lyžařských botách (BOOTBOARDING)

K příbuznému tématu zvedání klínů v lyžařských botách (BOOTBOARDING) mohu dodat i pár poznatků z vlastní praxe.

Jezdím už několik let v Dallbelech Custom CRX SUPERIDE, které mají na boku podpadku šroubek s imbusem, nesoucí označení Anti-Shoc Systém??? (viz obr. 8), který umožňuje poměrně výrazné přizvednutí vnitřního klínu.

8a. Dalbello 8b. Dalbello antishock

Dost jsem s tím experimentoval, neboť jakýkoliv návod jak si při seřízení výšky počínat jsem nikde nenašel. Nakonec jsem dospěl k názoru, že nejlepší je spustit klín úplně dolů, neboť se tím fakticky ale zejména pocitově prodlouží plocha, kterou se holení kost opírá do jazyků. Pokud bych dnes uvažoval o nějaké manipulaci s tímto klínem, nechal bych stranou jakékoliv teorie a soustředil se pouze na co nejlepší vyladění subjektivního pocitu komfortu opření holeně o jazyk, případně posunutí nějakého místa nepříjemného tlaku o kousek vedle. Zejména u lidí s citlivými nohami (cukrovka, zhoršené prokrvování, objemná lýtka, lehčí deformita apod.) je to dosti významné. S jistotou pak mohu říci, že vysoké přizvednutí klínu v lyžařské botě, nepředstavuje jakýkoliv přínos pro snažší zatáčení, jak se někteří lyžaři stále ještě domnívají, ale spíše právě naopak! Kloním se k názoru, že to zpravidla vede k nežádoucí kompenzaci předozadní rovnováhy „vystrčením zadku“, což je k vidění velmi často. Pozn. Myslím, že speciálně účastníci „Vylepšovacího lyžování (VL)“, kterému bych pro jeho naprostou fundamentální objevnost říkal možná „ ESA - Essencial Skiing Alliance “ /momentální nápad /, budou přesně vědět o čem je řeč.

O seřizování CANTINGU

O seřizování CANTINGU, jehož jediným smyslem by měla být kompenzace deformity koleních kloubů (případně i dlouhých kostí dolní končetiny) typu „X“ a „O“ jsem se také nikde mnoho nedočetl. Podle mého názoru jde u výraznější „čitelnosti“ nohou o odstranění zvýšeného tlaku komínů na vnitřní nebo vnější straně lýtek a optimalizaci volnějšího pohybu v oblasti vnitřního a vnějšího kotníku. Doměnku, že lze přehnaným nastavením cantingu ovlivnit snadnost nebo míru zahranění vnitřní lyže je třeba odmítnout. Nesprávným nastavením cantingu dosáhnete pouze nadměrného zatížení jednoho z kotníků a tedy i menšího komfortu v botě. Bohužel jsem sám dlouho nevěděl, jak to lze provést exaktně. Až při letošní návštěvě Arlbergu jsem zjistil, jak to dělají špičkoví botaři. Tak, jak tomu bývá, není to žádná věda, když víte jak na to... Na tomto jednoduchém přístroji (viz obr. 9) lze seřídit canting s naprostou přesností. Vzhledem k tomu, že jde o zajímavou, leč doposud opomíjenou problematiku, rád bych přinesl více podrobností ještě do zimní sezony.

9. Canting

 

V Praze, 27.7.2009

 

Autor: Olda Vondrášek (OldaV) - SKI point, Jirečkova 8/1008, Praha 7-Letná

—————

Zpět